Jan Vokurka: .....a já se ptám
Zamyšlení ikony mělnického hokeje J.Vokurky (nejen) nad atmosférou posledních dvou soutěžních kol
Dobrý den všem, kteří máte rádi hokej, zvlášť u nás na
Mělníku.
Včera jsem se byl podívat na domácím
zápase a každý se měl ptal, jestli už jsem viděl debatu na našich stránkách.
Neviděl, až do teď. To, co tady vidím, mě opravdu zaráží. Lidé, kteří milují
společnou věc, kteří utrácí nemalé částky za amatérský sport se tu hádají, jak
malí kluci...
a já se ptám…proč?
Máte někdo osobní problém s někým?
Nelíbí se Vám hra Vašeho (našeho) týmu? Nelíbí se Vám, jak naši (Vaši) fanoušci
fandí? Co jste tedy vy osobně udělali proto, aby to tak nebylo?
Několikrát jsem
vyzýval fanoušky na setkání s hráči, vedením. Kdo řekl, že přijde?
a já se tedy ptám…
Kdo a co Vám dává právo kritizovat hráče
za jejich výkon? Zkusili jste si jednu sezonu dělat to, co oni? Uvědomujete si,
že v naší soutěži jsou všichni amatéři? Že utrácí nemalé částky, aby mohli
dělat, co je baví…
Kdo z Vás fanoušků dá ročně dvacettisíc korun, aby mohl
dělat svého koníčka? Po práci jít na trénink. Večer se vrátit domů a ráno do
práce a třikrát týdně znovu. Mít víkendy od září do března „zabité“. A pak, když se něco nepovede slyšet, že to
někdo odflákl…
Kdo z hráčů může
tvrdit, že každý zápas nechá na ledě vše, co v něm je? Chápu, že někdo má práci
fyzicky náročnější než jiný. Že každý má své osobní problémy. Ano, může se
stát, ale věřte mi a kluci z týmu Vám to jistě potvrdí, že já jsem ten
poslední, kdo by to toleroval!
Kdo a co dává hráčům právo kritizovat
fanoušky? Zkusili jste si někdy stát za zimáku a křičet celý zápas, když Váš
tým prohrává o více branek?
Delší dobu se mi
nelíbí fandění na našich stadionech. Nemluvím teď pouze o zimáku na Mělníku,
ale obecně. Uvědomujete si, jak vychováme naše děti? Budoucí fanoušky.
I rozhodčí je člověk se svými klady a zápory. Je třeba si sportovně přiznat, že včerejší zápas nám dost usnadnil. Popravdě mi bylo černošických hráčů trošku líto, ale nemohu posoudit, kdo mu co ze soupeřových hráčů řekl. Bylo to ale jeho posouzení situací!!! Kdo může vědět, co se v něm v tu chvíli odehrává? Fanouškům se samozřejmě líbilo, když rozhodčí „sypal“ jednoho soupeře za druhým na trestnou lavici. Mě osobně to někdy připadalo už trochu příliš. Ale opět, bylo to pouze a jen mé hodnocení situace.
…a já se ptám
Kdyby to byl náš tým, kdo by byl
vylučovaný…kolik z Vás by hrozilo, že nikam neodjede, že ho utopí v Labi? Měli
jste pocit, že všechny tresty, které hostující tým dostal, byly adekvátní? Je
potřeba polévat hostující trestnou lavici čímkoliv? Hrozit a nadávat hráčům
soupeře, byť to oni dělají Vám? Není lepší být nad věcí?
…a já se ptám
Zkusil si někdo z Vás diváků, trenérů,
hráčů, dělat rozhodčího? Pokud ano, nahlížíte na muže a ženy v pruhovaném
jinak, to se vsadím! Máte pocit, že nadáváním soupeři, rozhodčímu, atd. něco
změníte? Že snad rozhodčí odvolá své rozhodnutí? Za celou kariéru jsem to
nezažil! Tak proč míst„deb..,
kre..,čů..pískej to“, nezačnete křičet třeba: „Tak jsme venku, no a cóóó“ ,
neb
Nejde o život, když prohrajete, nepřestanete dýchat. No, možná na chvilku v
poslední vteřině posledního finálového zápasu při prohře 0:1. Ano, i tu si moc
dobře pamatuju! Ale to mi nedává právo někomu nadávat. I když jsem se tenkrát
po zápase Ondrovi Noskovi „vysmál“ za tu „haluz“, kterou vyhráli. V dobrém
samozřejmě.
Když jsem byl mladší (nemůžu říkat
menší, protože v mém případě by to vyznělo směšně), viděl jsem pouze vítězství,
nic jiného mě nezajímalo. Dnes, i když prohrajeme, ale podáme dobrý výkon,
řeknu si: „ok, dobrý výkon, prostě soupeř byl lepší“. Určitě mi dáte za pravdu,
že tak by se dal posoudit dvojzápas kvalifikace o druhou ligu s Českými
Budějovicemi.
…a já se ptám
Začneme se tedy chovat jinak? Jako
sportovní město Mělník? Jako lidé, kteří milují svůj sport, ale kteří ještě
neztratili úctu k druhému člověku a soupeři… Začněte každý u sebe. Ať jsi hráč,
trenér, fanoušek. Dejme příklad dětem, jak se mají chovat v situaci, kdy někdo
rozhodne v jejich neprospěch. Učme je se vyrovnávat s „krizovými“ situacemi,
protože pak, až zavřou dveře zimáku, je čeká opravdový život…
Voky
ČSLH:
