Klubweb.cz - profesionální internetové stránky pro váš sportovní klub Ceník a objednávka na www.klubweb.cz | Provozuje eSports.cz, s.r.o.

Václav Čížek, odchovanec Mělníka

04.10.2018 | Michael Krejsa, David Chvátal

Vizitka hráče


Narozen: 30.7.1989

Věk: 29

Post: Obránce

Aktuální tým: HC Košice

 

Kariéra: 56 utkání ( 0+4 ) - CZ extraliga 

              218 utkání(12+39) - CZ 1.liga     

 1 utkání ( 0+0 ) - reprezentace U18 

 177 utkání (9+18) - Slovenská extraliga

 

1.    Kde jsi začínal s hokejem?


V Neratovicích. Začal jsem později než moji vrstevníci, až kolem 8 let. Pamatuji si, že jsem na první trénink naskočil ve fialové šusťákové soupravě, protože jsem neměl výstroj. Na nohách brusle o 3 čísla větší a v ruce hokejku značky Lion s umělou rovnou čepelí – pamětníci jistě budou vědět o čem mluvím. Samozřejmě se mi ostatní posmívali, ale neodradilo mě to a později jsem jim vše vrátil na ledě i s úrokem.


2.    Kdo tě k němu dovedl a kolik ti bylo?


Táta. Hrával hokej v Neratovicích, tak díky němu jsem se k tomu dostal. U nás to bylo tak, že v létě se hrál na vesnici fotbal a v zimě hokej na rybníku. Jednoho dne se mě zeptal, jestli nechci zkusit pravý hokej a už to bylo…


3.     Jak vzpomínáš na působení na Mělníku?


Na Mělník vzpomínám jen v tom nejlepším. Zažil jsem tam nejlepší dětská léta. Trávili jsme celé dny na zimáku. Byla ta doba, kdy se nikdo nehádal, že nehraje přesilovku nebo že ten hraje víc než tamten. Prostě jsme dělali to, co nás baví. Rodiče tam vytvořili dobrou partu, takže můžu vzpomínat jen v dobrém. Díky možnosti hrát např. s kanadskými, švédskými, německými atd. týmy, které byly navíc vždy o několik let starší, mi dali zkušenosti s mezinárodním hokejem, a to v té době nemělo možnost 90 % týmů. 


4.    Kdy to bylo?


Přestoupil jsem z Neratovic někdy v 6. Třídě, mám takový dojem…


5.    Kdo tě tehdy trénoval?


Pánové Fiala a Drašnar, vedoucího mužstva nám dělal pan Sejkora. Tomáš Fiala byl takový můj první hokejový vzor. Byl to obránce s vynikajícím bruslením a tvrdou střelou, takže jsem k němu vzhlížel – doufám, že to nevypadá jako řiťolezectví. Fido Drašnar byl jeho asistentem, super chlap, vždy s ním byla sranda. Díky panu Sejkorovi jsme mohli všechny ty zápasy hrát a hlavně na ně jezdit. Zařizoval turnaje a udělal pro nás spoustu věcí. Bohužel už není mezi námi, čest jeho památce.


6.     Které kluby jsi procestoval? Zkus ke každému říct pár slovy, co se ti vybaví, když se řekne právě název onoho klubu?


Začnu popořádku, ale bude těžký je popsat takto okrajově. Hned po Mělníku to byla Hvězda Praha – boj. Sparta Praha – hrdost a čest. Mladá Boleslav – splněný sen. Vrchlabí – občasné vysvobození. Hradec Králové – super. Most – nikdy víc. Banská Bystrica – druhá šance, druhý dech. Nové Zámky – nováček. Žilina – skvělá parta. Košice – zpět na vrchol SVK.


7.     Jaké bylo tvé nejlepší a nejtěžší období kariéry?


K nejlepším okamžikům patří určitě to, že jsem měl tu čest zahrát si českou extraligu, potom zlaté mělnické časy a Slovensko, druhá šance. Nejhorší rozhodně HC Most, tam už jsem byl rozhodnutý ukončit kariéru. Hokejově i lidsky jsem tam stagnoval a zatím naposledy v životě mě nebavilo chodit na tréninky a na zápasy.


8.    Už nějaký rok působíš ve slovenské extralize. Hrál si i českou. Dokážeš říct, v čem je třeba slovenská extraliga lepší?


To se dá těžko srovnat, podmínky jsou určitě lepší v ČR, ale například Košice nebo Banská Bystrica jsou na podobné úrovni. Ke kvalitě lig toho moc říct nemohu. Už 5. rokem působím na Slovensku.


9.     Máš i jiné koníčky kromě hokeje?


Mám dvě malé děti, 4letého syna Václava a roční dceru Annu, takže na koníčky není čas. Možná jediný, který mám, je čtení a to většinou jen, když cestujeme na zápas. 


10. Co bys doporučil začínajícím hráčům a rodičům?


Ať makají a dřou, jak to jen jde! Ale hlavně ať je pro ně hokej i zábavou. Rodičům radím trpělivost a obětavost, bez těchto vlastností to nejde.


11. Existuje možnost, že tě ještě někdy uvidíme zpět v mělnickém dresu?


Nikdy neříkej nikdy. Bylo by mi ctí ještě někdy obléknout dres Mělníka a nejlépe ještě s někým z naší staré party. Omlouvám se za zdlouhavý rozhovor, ale i přesto že se k rozhovorům dostávám celkem často, žádný z nich se netýká minulosti. Rád bych tedy tento využil i jako poděkování mé rodině – tátovi, mámě, dědovi a babičce, protože bez jejich obětování spousty času a peněz bych neměl možnost dělat vysněnou práci, děkuju. A zdravím fanoušky HC Junior Mělník. 


Vzpomínka A. Drašnara


Vencu jsem poznal v době, když přišel do HC Junior Mělník z Neratovic. Ze začátku měl problémy s bruslením, ale postupem času se vypracoval na výborného obránce. Když nazul brusle, tak se z něj stal ochránce každého v našem týmu a postrachem všech hráčů soupeře. O tom vypovídaly i trestné minuty ve statistice (směje se).

V kolektivu byl velice oblíbený, já ani Tomáš Fiala jsme s ním neměli sebemenší problém. Na Vencu jsem nezanevřel, sleduji ho nadále. Chtěl bych mu popřát, jak v osobním, tak i v profesionálním životě hodně štěstí a mnoho dalších sportovních úspěchů.

 
 
RSS